Lean management, neboli „štíhlé“ řízení

První koncept lean managementu v odborné literatuře se objevil v roce 1986. Tehdy se odborníci na řízení podrobněji podívali na úspěch, který dosáhla japonská společnost Toyota, která začala svou činnost v 40. letech 20. století jako malý rodinný podnik a brzy se stala velkým hráčem na trhu s automobily. Jedním z důvodů tohoto úspěchu bylo inovativní přístup k řízení, který byl zaměřen na vytváření vysoké kvality produktů při co nejmenších ztrátách energie, materiálů, procesů a lidské práce. Původní koncept lean manufacturing (štíhlá výroba) se postupem času rozvinul jako obecný koncept řízení.

Co je lean management?

Lean management je podle definice přístup založený na zásadách umožňujících maximalizaci hodnoty pro zákazníka při minimalizaci plýtvání zdroji, které nepřináší žádnou přidanou hodnotu konečnému produktu.

Jedná se tedy o koncepci řízení společnosti s cílem zvýšit její konkurenceschopnost prostřednictvím racionálního přístupu k výrobnímu procesu. Použitím vhodných nástrojů se snažíme optimalizovat využití zdrojů. Implementace a používání metody lean management umožňuje společnostem dosahovat hmatatelných finančních výhod.

Rozšířením konceptu lean managementu je filozofie lean six sigma, která spojuje tento přístup s metodou six sigma. V kontextu řízení dodavatelského řetězce je lean management spojen s agile manufacturing, vytvářející metodu nazývanou leagile. Společnost, která uplatňuje lean management, se nazývá lean enterprise a pět zásad štíhlého řízení tvoří lean thinking.

Je třeba poznamenat, že tento koncept lze úspěšně aplikovat nejen v oblasti výroby, ale také v oblasti služeb, například v oblasti zdravotnictví, informačních technologiích, stavebnictví, logistice, a dokonce i ve vzdělávání nebo ve veřejné správě.

Zásady lean managementu, neboli lean thinking

Základním principem je minimalizace plýtvání. Nicméně revoluční je zde netradiční přístup k jeho příčinám. Lean management totiž předpokládá, že za veškeré plýtvání jsou odpovědné špatné postupy, nikoliv lidé. Člověk je přirozeně chybný, a proto je třeba se snažit předejít chybám a omylům prostřednictvím vytvoření postupů, které sníží pravděpodobnost jejich výskytu.

Do procesu zlepšení výkonnosti společnosti musí být zapojeni všichni zaměstnanci. K tomu slouží poskytování zaměstnancům velké autonomie v jednání a důraz na vhodné vzdělávání (školení a sebezdokonalování).

Zde jsou pět zásad štíhlého řízení:

1. Stanovení hodnoty produktu pro zákazníka. Vše, co se objeví během výroby a nepřidává hodnotu produktu nebo službě, je plýtváním.

2. Mapování toku hodnoty (Value Stream Mapping – VSM).

3. Nepřetržitý tok hodnoty. Produkt nebo služba musí plynule procházet jednotlivými fázemi výroby, bez zastavení způsobených přestávkami v dodávkách materiálu.

4. Tahový systém (ang. pull). Produkty nebo služby by měly být vyráběny pouze tehdy, když jsou potřebné.

5. Trvalé hledání dokonalosti (jap. kaizen). Lean management není jednorázovou změnou, ale neustálým procesem.

Klíčovým prvkem konceptu lean je naučit všechny členy organizace rozpoznávat a eliminovat plýtvání. K tomu byly stanoveny konkrétní typy plýtvání (jap. muda): nadprodukce, zbytečný pohyb, čekání, nepotřebná přeprava, nadbytečné zásoby, chyby, nadměrné zpracování, nevyužité schopnosti pracovníků.

Nástroje a techniky lean managementu

Pro usnadnění zlepšování výrobních procesů byl vyvinut řada nástrojů a technik, které by měly být jednoduché na použití a zároveň by měly poskytovat konkrétní měřitelné výhody v souladu s tímto konceptem. Mezi ně patří:

• TPM (Total Productive Maintenance) – celková produktivní údržba. V této roli dobře fungují systémy CMMS, které usnadňují práci údržby.
• JIT (Just in Time) – omezení zbytečného skladování materiálů dodáváním pouze tehdy, kdy jsou skutečně potřebné.
• 5S – třídění, systém, uklízení, standardizace, sebezdokonalování.
• SMED (Single-Minute Exchange of Die) – rychlé přestavby strojů.
• Poka-yoke – prevence chyb a omylů.
• Vizuální řízení – informace by měly být jasně viditelné a srozumitelné.
• 5W (Five Why) – 5 otázek „proč?“ postačuje k identifikaci příčiny problému.

Existuje také mnoho dalších metod, které usnadňují zlepšování výrobních procesů, například kanban, jidoka (samostatnost), klíčové ukazatele výkonnosti (KPI), production leveling, programy návrhů zaměstnanců, diagramy špaget (způsob detekce zbytečných pohybů lidí a produktů v procesech), DFMA, Ishikawův diagram.

Výhody lean managementu

Lean management zahrnuje vytvoření vhodného pracovního prostředí a pracovní kultury ve společnosti, přičemž zdůrazňuje rovnocenné zapojení nejen zaměstnanců, ale také vedení, což podporuje společné úsilí o neustálé zlepšování. Mezi mnoha výhody, které přináší implementace a používání zásad lean managementu, patří:

• Snížení provozních nákladů;
• větší flexibilita a rychlost přizpůsobení se výkyvům poptávky a měnícím se požadavkům zákazníků;
• vyšší produktivita;
• lepší kvalita produktů a služeb;
• menší zásoby a vyšší obrat zásob a menší skladová plocha;
• kratší doba realizace objednávek (lead time);
• kratší doba vývoje a uvedení nových produktů a služeb na trh;
• rychlejší tok hotovosti (cash flow);
• učení a získávání nových dovedností zaměstnanců;
• zlepšení bezpečnosti a hygieny práce;
• omezení negativního vlivu společnosti na životní prostředí.